Retro.

Budocnost mi rika, ze minulost mam pod kuzi. Ze uz nic nebude.. Jako noveho. Prochazka byla nuda, kdyz uz to vim. Prselo a strecha nad hlavou se propadala. Ficim.

Objevil jsem v sobe davno zapenute vzpominky. Na ulici, na mesto. Pred dvaceti lety. Koukam a desim se. LAMPY JSOU VSUDE. Pres kanal nasavam informaci. Do peti let zrusim desitkovou soustavu a prejdu na dvojkovou.

V presile budou nuly. Deplutuju ty dvojky, trojky, ctyrky, petky, sestky, Zednicky, osmicky a devitky. A kdyz dojde i na uran, zuranuju je. Do jednicek. A do nul.

Chleba tvrdil, ze se da psat i o hlenu. Na dve stranky.
Cool, Wow, Yeah, Niga, Yeah

Stalo se mi, ze vejdu do mistnosti, zabouchnu a nevim co je za dvermi.

Zaviraj mi vytah. Hovada.

1 komentář:

Jan Boček řekl(a)...

krásné. poetické, melancholické, melodické. i když osobně dávám přednost hexadecimální..