Smutný život rolbařův

Navléknout smradlavé ribano, upevnit suspenzor, nazout kopyta.
Zapnout pravou holeň, pak levou. Převlíknout přes ně roztrhané štulpny.
Připnout k suspenzoru, teď!

Návyky a postupy (*), které se vytvářely 10 let, aby na dalších 10 let upadly v zapomnění, se vracejí.

Nasadit kalhoty, přitáhnout pásek. Povolit tkaničky na bruslích, ohnout jazyk. Nejdříve levou brusli, poté pravou. Zkontrolovat nože - musí být tupé. Rozhlídnout se kabinou, spočítat spoluhráče, prohlídnout si jejich postupy a návyky.

Oživené vzpomínky, radost. Ale zároveň strach.

Pořádně utáhnout brusle. Začít pravou, je-li počet hráču sudý. Jinak začít bruslí levou. Bez vyjímek. (Dojde-li během utahování bruslí ke změně počtu hráčů v kabině, nehraje to na výběr brusle roli.)

Strach ze selhání. (Kolik asi obkroužili rolbaři koleček na zimních stadionech, zatímco jsem spal?)

Přehodit přes hlavu vestu, usadit loketní chrániče (na pořadí nezáleží). Potěžkat hokejku, omotat patku čepele páskou, odložit hůl. Přetáhnout přes vestu dres, narazit na hlavu helmu, zapnout pásek. (Vložit pásek od helmy do úst.) Ohmatat rukavice, poté aplikovat na holé ruce. Chytit hůl a se sebevědomým výrazem vyjít z šatny..

..a pak už jen z dálky uslyšet tradiční pozdrav rolbařů "Kurva-do-prdele-nelez-ještě-na-ten-leeeed!"

Sportovní orgasmus!


(* slovo "rituál" už jen jako "náboženský obřad" - díky Věro Chytilová)