Zobrazují se příspěvky se štítkemkonečného nám.. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonečného nám.. Zobrazit všechny příspěvky

Víkendová vina

V první řadě bych se chtěl omluvit sám sobě.
Taky všem ze sobotní chlastanice.
A v řadě neposlední těm z nedělního vinobraní.

Moje ruce po vydařeném víkendu:


A moje játra:
Já rád játra, ty rád játra

Bárny - kámoš, který mi před 7 lety líčil studentský život v Brně jako něco mezi letním výcvikovým kurzem s týmem pornohereček v nejlepším věku a kondici a pobytem na Sicílii, odchází. Pryč z Brna, prý nadobro.

Rozlučková párty začínala už dopoledne - ranní menu: káva a špek. Cca 30 lidí. Chytání slunce, kácení stromu. Plzeň. Krása.

Mezi 7. a 8. Plzní jsem začal cítit nostalgii. Nebo co to vlastně bylo. S Bárnym jsme si dali hodně tripů do okolí. Hlavně na Bystrc. A do Soběšovic. Ze sobotní pitky si už jen vybavuju jak zvítězil její rozum a já odjel rozjezdem domů ..

.. abych se probudil do krásného nedělního rána. "Vinobraní!", křičí na mně Honza. A taky "Nespi, to je nuda!" .. stihl jsem si vyčistit zuby, 39x mrknout a při 40. mrku jsem už byl u mohyly Míru, kousek za Brnem.

Sopiho táta během cesty podával zajímavosti ze světa vín. Po příjezdu podával 50% slivovici. A taky burčák. Vinobraní, to je vám věc .. jen bych měl jet příští rok zas, protože si nemůžu vzpomenout na nic konkrétního.

Je pondělí večer, na stole leží bonboniéra. Pojmenoval jsem ji: Promiň, nevím za co.
Chystám se na trenál. Zivot je krátký.